Po slunovratu

Rok je to letos celkem smutný. Opět suchý, proto smutný. Volný čas po chvilkách trávím na louce, kde od jara čistím pořád první úsek. Co vyčistím, navzdory suchu opět plnou silou bují ze země. Nevím co dřív protože je pozemku kus a já pořád nenašel ten správný systém a rytmus.

únor

květen

červen

Na opuštěný, hlušinou zadušený kus půdy začal opět dopadat sluneční svit a pomalu se probouzí k životu. Na příjezdové cestě se objevila velká kupa hnoje, rýsuje se ohrada pro ovce. Z hrabové houštiny nedaleko mraveniště lesních mravenců vylétají hledat nektar včely ze dvou úlů. Pod nimi, na kousku roviny se rýsuje malé bramborové políčko, u kterého zakořenil mladý ořešák.

včelí úly

bramborové políčko

cestu si našel i ořešák

příjezdová cesta

Cesta je pořád dlouhá, ale moje vize se pomalu začíná naplňovat. Etapy ale nebudou po měsících, budou po letech.