Pátek se zvolna přehupoval do soboty a já se pomalu odebral k již dříve vytipovanému přístřešku. Zabalil se do deky a začal s usínacím procesem. Noc to byla pěkně hnusná. Byla zima a spát se taky moc nedalo - ta reprodukovaná hudba u pódia mě moc netěšila. Sex Pistols u mě o stupínek klesli, Anarchy in the UK jsem slyšel snad desetkrát. Pořád mně vrněl mobil, něco po mně lozilo a jelikož jsem se nechtěl pracně z deky rozbalovat, hodil jsem na to bobek.
Kapitola sedmá - Granko, neboť ráno dělá den...Ráno se ukázalo, že La to na lavičce nevydržel a odebral se k blízkému táboráku. Tam v zásypu těl sladce pochrupoval.. ne jako já, v kopřivách. Následoval nákup v obchodě. Nakoupil jsem si skoro to samé jako La, protože sem si mozek zapomněl v nějakém kelímku v areálu a na nějaké přemýšlení nebyla nálada. Na snídani rohlík se slaninou a pak nějaká minerálka - bylo mně zle. La dospával zalomený na lavičce a já koumal okolie, hlavně stánek s výčepem.
Kapitola osmá - "Im Nobody"
V mém bdění mě přerušil nějaký típek. Říkejme mu třeba Nikdo, protože ač se mně i Laďovi představoval, jeho jméno (přezdívku) jsme nepostřehli ani jeden. No a z toho Nikoho se stal náš velký kamarád - i proti naší vůli, dalo by se říct. Výčep se pomalu otáčel a nohy mě přestávaly poslouchat. S Nikým v patách jsme oběhli všechny přítomné stánky s hadrama a všelijakýma drobnostma a já si odnesl ponaučení, že už nikdy nebudu opilý nakupovat. Dorazili naši známí ze včerejšího dne, padly piva, padly rumy, padl jsem i já...
To Be Continue
