S La jsme záhadně vyhráli lístky na NVÚ, Houbu a nějaké Bačkůrky v mechu a tak jsme se o víkendu vydali houbařit. Poučeni z časů minulých, vybavili jsme se menší zásobou vína, byť jen o litr a kolem páté, nebo kdy, jsme vyjížděli z autobusáku.
Cestou jsme popíjeli ten dvoulitřák za čtyřicet a jelikož nebyly poblíž žádné EMO holky jako minule, probírali jsme jen nějaká nudná témata. Cesta se neskutečně vlekla. Samá zatáčka, tma, potřeba močení sílila. Naštěstí jsme to vydrželi a náklad bezpečně ve Zlíně vyložili.
Cestou do hospody jsme si ještě dali mezi stromy čmouda nějaké záhadné usušené rostliny a tak u piva vládla zajímavá atmosféra. Postupem času jsme se rozhoupali a vydali k Čepkovu. Už se to tam hemžilo podivuhodnými stvořeními a my vyhlíželi oběti, kterým bysme nabídli se slevou lístky.
La to měl všechno do detailu promyšlené. Plán typu: "Vyhlídnem si nějaké pěkné holky a s něma tam půjdem" zněl dobře, bohužel v praxi se neuplatnil. Přišli jsme pozdě, všechny pěkné holky už vstup zaplacený měly a nově příchozí nám nevěřily ani za mák. Nakonec na mě zbyla nějaká nepříliš sympatická bambula a tak jsem jí ho střelil za šedesát. Vevnitř už začínaly menší okenní potíže a přišla na mě akční nálada. Tak jsem běhal furt dovnitř, ven a otravoval pogujícího Laďu, že chcu hulit nebo pít.
Na NVÚčka jsem se dokonce odvážil v již pokročilém stupni opilosti vlézt do kotle. Lidi brzo omrzelo pořád mě zvedat, a tak jsem se opřel o podium a prováděl kymácivé pohyby ze strany na stranu. Na konci jsem se ještě snažil najít svoji mikinu, marně, byl konec.
Probudil jsem se v Monaku, jakože v baru monako. La tam měl nějakou slečnu, která naneštěstí byla příliš hyperaktivní, rýpala, trhala, kousala. La odešel. Když jsem chtěl jít taky, zjistil jsem, že je tam účet na 215,-. Hmotnost mojí peněženky teda klesla na absolutní minimum. Slušně jsem se rozloučil a šel hledat Laďu. Našel jsem ho spícího v čekárně, kde jsem bohužel usnul taky. Hlídač, škaredá bestie nás ale vzbudil vyhodil ven.
Venku jsme potkali dva škaredé pány, kterým se nelíbila naše image a tak jsem znenadání dostal pěkné barvičky okolo pravého oka. Následný slet strážníků už je nezastihl, ale pré je mají na kamerách. Pochybuju že je najdou. Podívali jsme se do nemocnice, na dvě policejní služebny (La, největší borec s pytlem trávy v kapse), zašli na pizzu a jeli dom. Ladik, šikula, naštěstí zajistil odvoz, a tak to zas tak hrozné nebylo.