Rybízová plantáž - první jaro

 

Blíží se první narozeniny mé skromné rybízové plantáže, dá-li se takto tento kus půdy nazvat. Můžu potvrdit, že sadba byla opravdu to nejnáročnější, co mě v tomto záměru zatím potkalo. Se suchým nástupem jara jsem pro jistotu dostatečně zavlažoval. Oplatily se mírně vyvýšené pásy, které nad výsadbou vytvořily jakýsi kanál, který jsem při zalévání jenom napustil vodou, a ta se sama vsákla ke kořenům. Nemusím tak zavlažovat každou rostlinku zvlášť. K realizaci kapkové závlahy jsem se zatím nedostal a vzhledem k deštivému roku od ní letos upouštím.

Obsekávání a plení si užívám. Upustil jsem od ohraničení jednotlivých pásů pomocí kamenů. Je to praktičtější na údržbu. Plevel a trávu trhám jen v bezprostřední blízkosti keřů. Jediné co mě zatím mrzí je to, že jsem po sadbě neupravil okolní terén díky čemuž neprojedu s motorovou sekačkou a musím trávu mydlit strunou křovinořezu.

Rybízy se řádkují pěkně a žádný nepošel. O něco pěkněji vypadají černé, které byly při sadbě menší a měly méně dřevnatých částí. Ujalo se také deset přesazovaných starých rybízů, u kterých jsem si nebyl moc jistý; jsou k nerozeznání od nové sadby. Krásně obrazili i dva bídáci, kteří měli malinké výhony a nad zem jim trčely snad jenom dvě očka.

Jsem rád že jsou vidět i první plody mojí práce. I když jde vesměs jenom o přírůstky zelené hmoty, jsou někde vidět už i rostoucí bobule. Vize do budoucna je být alespoň na 50% celkové výnosnosti!

Rybízová plantáž - začátky

Políčko, na kterém ještě loni rostly brambory zůstalo ležet ladem. Objevili se na něm zákeřné larvy, které bramborám škodily a trvalo by nějaký ten rok, než bych se jich zbavil. A to ještě bez záruky. Co teď? Co s políčkem, které jsem tak pracně vytvořil, oral, hnojil? Je v mírném stínu. Co třeba rybíz? Rybíz je rostlina, které polostín nevadí.

Celý rok jsem pozoroval stín a zapisoval si, jak slunce na políčko svítí. Mezitím jsem hledal vhodné odrůdy. Červenému rybízu stín vadí míň, černý má rád více slunce, od toho jsem se odpíchnul a postupem času se zaměřil na čtyři odrůdy. Sadit jsem chtěl ve dvou řadách; řada černého a červeného.

 Zeminu jsem si začal připravovat už rok před sadbou na podzim. Na jaro jsem ještě vyoral řádek, prohnojil hnojem s králičími bobky a zaoral. Řádky jsem přikryl textilií, abych je na podzim našel. Rok uplynul a já vybral odrůdy Titania, Moravia, Rolan a Losan. Moravii jsem nesehnal v dostatečném množství, tak jsem ji nahradil odrůdou Öjebyn.

Před sadbou jsem sundal z řádků textilii, posekal plevel a noži půdu prokypřil. Odměřil jsem si vzdálenosti a připravil řádky. Ač jsem měl všechno do detailu promyšlené a dušoval se, že všechno provedu opravdu pečlivě, první chybu jsem udělal už u prvního zarytí rýče. Jak jsem si chtěl práci ulehčit, tak jsem si to zkomplikoval. Myslel jsem si, že rybíz budu sadit jako brambory. Mírně vyvýšený řádek, kvůli lepšímu proudění vzduchu, nevadí, ale já je měl vyvýšené až moc. Půda by postupem času slehávala a obnažovaly by se kořeny. Moc se mi to nezdálo už od začátku, ale takto špatně jsem nasadil skoro všechno. Pak mi to vrtalo v hlavě a rozhodl se všechno překopat.

Trvalo mi to celé tři dny. Odhrnul jsem všechnu ornici a v kamenné jílovité zemi vykopal díru zhruba 40x40x40. Tímto způsobem jsem odvezl celých 12 vleček (VARI) jílovité zeminy. Sazenice rybízu jsem při sazení dostatečně utopil a obšlápnul.  Dospod jsem dal trošku vyzrálého hnoje. Myslel jsem, že u toho vypustím duši, třetí den kopání jsem myslel, že do jedné z dír zahrnou mně.

Sazenice mě stály přes dva tisíce. Ceny se pohybovaly od padesáti do sto dvaceti korun. Jiné finanční investice nebyly. Kolem deseti sazenic jsem měl vlastních, vykopal jsem je z různých míst v zahradě, abych je měl všechny pohromadě.

Dvě odrůdy Moravia (na posledním obrázku) jsem kupoval úplně naposledy. Neměly být vůbec, ale paní v zahradnictví je objevila při probírce. Ze slušnosti jsem si je vzal a situaci si tím značně zkomplikoval. Neměl jsem je totiž už kde zasadit. Třetí řádek se mi už dělat nechtělo, tak jsem to vyřešil takto.  Poblíž k nim jsem ještě přesadil Kdoulovec, který mi na zahradě ožíraly ovce. Všechny rybízy jsem potom ještě zahradnickými nůžkami pokrátil. Teď už je to na přírodě.

Na příští rok mám ještě vymyšlený systém kapkové závlahy řešené samospádem v kombinaci s kubíkovým IBC barelem. Možná ještě ohraničit záhony kamením, jak je naznačeno na předposlední fotce.