Asi před týdnem La našel nějakou práci v Amsterdamu. Všechno vypadalo skvěle, bydlení s čechy, práce v teplém hotelu a ne v lednici. O víkendu jsme všechno pořešili s Natálií, která přislíbila, že se nám ozve v pondělí, jak to vypadá s ubytováním.
Samozřejmě nezavolala, a tak to La ve 3 zkusil - dostal sadu, prý se na nás čeká, a tak jsme narychlo zabalili a vyrazili do Amsterdamu. Zpocení jak prasata jsme dorazili do hotelu, kde na nás už čekala pěkně nabroušená japonka, šéfka, pěkná píča. Po sepsání všech smluv zavolala nějakému frajerovi, co nás měl odvézt do bytu. Účtoval si 10€, sbohem odvoze zdarma. Po příjezdu na místo nás čekal pokoj plný nějakých cizích hader a dvě zamčené skříně. Majitel bytu říkal, že to tam má náš spolubydlící a zítra si to uklidí. Hrůza, hrozné ticho sporák nešel, kuchyň zaprasená, hajzl - smrad. Za těch svých posledních 250€ jsem čekal něco lepšího. V 10 večer přišel nějaký arab a začal všechno organizovat, pochopil jsem, že takhle to asi nepůjde. Ráno jsem se probral do  strašné zimy, otlačený, spaní na podlaze mi dělá docela problémy. A hurá do práce.
První fail byl te, že jsme nemohli najít Central Station a bloudili strašnou dobu po Amsterdamu. Pak mi La řekl, že mám jít na tramvaj a jet na stanici, kterou jsem pomalu ani nebyl schopný vyslovit. Po hodině běhání po CS s nervama v prdeli jsem byl přesvědčený že kupuju tiket a jedu domů. Kdybych věděl jak. Nakonec jsem něco našel a jel, už mi volala Natálie, kde jsem, že mě čeká Zdenek, boss.
V hotelu to byla celkem prča. Instruktáž mi dělal veselý týpek, oběd a džusy zadáčo, pohoda. Ve tři ale opět "domů". Za den jsem projel něco kolem 5€, což by byla solidní čára přes rozpočet za celý měsíc. Po návratu do místnosti jsem pochopil, že to tak asi nepůjde, La mi navrhnul, že jestli chci, tak se mám vrátit k Francovi, k masíčku. Neváhal jsem a zavolal mu, nebyl problém. Pak hovor směřovaný Natálii, výmluva že musím do Čech a ... snad poslední noc.
Ráno jsem byl tak dolámaný, že jsem nepochyboval o návratu do Vianenu, sbalil věci a vyrazil na Central Station, naučil se kupovat jízdenky a vyrazil. Byla to úžasná cesta, protože jsem se těšil na staré místo. Jediné co mě štve je těch 250€ vyhozených, za nic.