Dnes jsem na grunt vyrazil dopoledne jen na hodinku. Řekl jsem si, že začnu nově od začátku, od příjezdového místa, kde jsou na bývalém poli největší houštiny. Jde o trny, hodně ostré trny. Vybavil jsem se jen pilkou s tím, že si to jen připravím na prořezávku motorovkou protože se tam fakt nedalo ani projít.
 |
| Nevyfotil jsem to hned na začátku, ale nešlo tudy ani projít. |
Ze začátku jsem se do toho pustil s obrovskou vervou. Špihlal jsem větvičku po větvičce a větve kupil na ohniště, které si tam udělali místní domorodci. Zůstaly jen holé kmeny, pokud jsem dosáhnul. Prsty a dlaně jsem měl propíchané a hromada větví nabrala nebeských výšin. Při trhání menších stromků jsem si všiml, že je tam ještě celkem pěkná hlína. Dost mokrá, ale asi to bude oblevou a neprostupným křovím.
 |
| Hromada větví. Svinsky se to skládá. |
Ve finále to vypadalo celkem dobře. Takový kousek a takové piplačky. Už se těším až to setnu komplet. Budu tam ale asi muset udělat pořádný táborák protože je z toho mraky neforemných ořezů. Ve finále jsem přes ty větve nemohl na babetě ani odjet.
 |
| Před odjezdem |
Žádné komentáře:
Okomentovat